Hemi

Obava o zdraví

Tato stránka podrobněji zkoumá myšlenku „obav o vlastní zdraví“. Možná si rádi přečtete více o úzkosti a o starosti obecně, pokud jste tak už neučinili.

Nejběžnější příčinou úzkosti nebo starosti u pacientů s funkčními příznaky je starost o samotné příznaky. Co je způsobuje? Proč mi vlastně nikdo nechce věřit? Začínám bláznit? Je to něco vážného? Skončím jako invalida?

Lze pochopit, že si lidé, kteří mají příznaky, tyto otázky kladou. Když jdete k lékaři, doufáte, že vám vysvětlí, co s vámi není v pořádku.

Potíže však můžou nastat, když:

1. Lékař vám neposkytne vysvětlení. Lékař třeba řekne, „nemusíte si dělat starosti,“ nebo „to souvisí se stresem“ (což nemusí znít jako dobré vysvětlení, když stres necítíte). Po takovém vysvětlení pacient začne přemýšlet, co mu asi je.

2. Pacient nevěří poskytnutému vysvětlení. Lékař například řekne pacientovi, že bolesti hlavy způsobuje migréna nebo nadužívání analgetik, jenže bolesti se mu zdají mnohem horší a nic ho nezviklá v přesvědčení, že má mozkový nádor.

3. Pacient vysvětlení uvěří, ale iracionální úzkost se stejně vrací (obava o zdraví). Některým pacientům je poskytnuto rozumné vysvětlení příznaků a přechodně se cítí uklidněni. Tento pocit nové jistoty však obvykle vydrží jen několik dnů, než se znovu začnou vynořovat pochybnosti o diagnóze a všechny výše zmíněné otázky.

Pacient obvykle ví, že takové obavy ze zhoubné nemoci jsou iracionální, ale nemůže se jich jen tak zbavit. Může mít stále větší starost, co se s ním děje, a začne chodit za různými lékaři, aby slyšel jiný názor nebo jen aby se mu dostalo ujištění. Může dokonce začít chodit mimo běžné ordinační časy nebo na úrazová a pohotovostní oddělení.

Mezitím však rostoucí míra úzkosti příznaky jen zhoršuje, typické jsou častější závratě, bolesti hlavy a únava. Narůstání příznaků některé pacienty dohání k sebediagnostikování prostřednictvím internetu. Můžou se jim tak vynořit nové a ještě děsivější možnosti.

Tento poslední scénář je nazýván „úzkost ohledně zdraví“. Ve skutečnosti je dost běžná, ale pacientům i lékařům se o ní jen obtížně mluví. Označení „hypochondr“ je obecně v naší společnosti terčem posměchu. Trpět úzkostí o zdraví je pro dotyčného ve skutečnosti velmi bolestivé. Příznaky jsou zcela skutečné, a kdyby jich nebylo, nevyvolávaly by takovou starost.

Pouze menší počet pacientů s funkčními příznaky vykazuje vysokou míru úzkosti o zdraví. Nemálo z úzkosti o zdraví, kterou lékaři přičítají pacientům s funkčními příznaky, vyplývá ze skutečnosti, že pacienti nikdy nedostali žádné vysvětlení ke svým příznakům (pak nemůže překvapovat, že kvůli nim stále cítí úzkost).

Léčba

Úzkost o zdraví /? lze léčit jen, pokud pacient i lékař zjistí, že je přítomná.

Jakmile je zjištěna, lékař musí přestat nabízet prosté ujišťování. Mělo by jen dočasný efekt a bude je muset vždy znovu opakovat. Namísto toho by se lékař měl snažit věci objasnit tak, aby pacientovi poskytl vysvětlení příznaků, které „odrazí“ možná alternativní a znepokojivější vysvětlení.

Pacient by ovšem měl sám za sebe souhlasit s tím, že nebude vyhledávat informace o zdraví na webu nebo v knihách, ani jiné lékařské názory.

Někdy se úzkost o zdraví může velmi překvapivě a úspěšně vyřešit, jakmile se pacient dozví, v čem spočívá. Může však být velmi obtížné do takové fáze dospět.

Přečtěte si v Ianově příběhu na stránkách Příčinách  popis, jaké to je trpět úzkostí o zdraví.

Rádio 4 vysílá program o obavách o zdraví  jako část jejich série pořadů "Jsem normální!". Ukazuje některé opravdu dobré zkušenosti pacientů týkající se těchto obav a vysvětluje jak mohou být zlepšeny.

Více informací na ....Anxiety UK  a vynikající leták pro svépomoc ke stažení z Northumberland NHS Trust.

...pacient ví, že tyto obavy z možné vážné nemoci jsou iracionální, ale nemůže je ze sebe setřást...