Hemi

Špatná nálada

Deprese a špatná nálada jsou běžný jev u pacientů s funkčními a disociativními příznaky.
Naše stránky si nekladou za cíl podrobně tyto příznaky pokrýt. Níže uvádíme některé odkazy.

U fukčních příznaků bychom však měli mít jasno ve dvou věcech:

• Pokud máte depresi nebo špatnou náladu, neznamená to, že jsou příčinou příznaků. Možná se vás dotkne, když se lékař nebo někdo jiný zeptá, jak se cítíte, dobrý lékař by se však vždycky takto měl ptát bez ohledu na vaši diagnózu. Například pacienti s roztroušenou sklerózou můžou trpět úzkostí a depresí. Pak kvalita jejich životů většinou není příliš dobrá a pro její zlepšení je třeba udělat, co jen se dá. V případě funkčních symptomů by situace měla být úplně stejná.

• Přijmout, že se jedná o depresi nebo špatnou náladu neznamená duševní nemoc (že jste „na hlavu“, „slaboduchý“, či cokoli z toho, co si myslí druzí (někdy i vy sám!). Jde o značně stigmatizované problémy a není vždycky snadné je řešit. Podívejte se na další informace ve „Všechno je to v hlavě“.

• Nejběžnější příčinou skleslé nálady u pacientů s funkčními příznaky je rozladěnost vyvolaná samotnými příznaky. Co je způsobuje? Proč mi nikdo nechce věřit? Začínám bláznit? Skončím jako invalida? To, že špatná nálada se týká příznaků, však neznamená, že to není „špatná nálada“.

Mnoho pacientů si neuvědomuje, co zakládá diagnózu deprese. Uveďme obecně uznávaná krittéria Americké pschiatrické asociace pro stanovení takové diagnózy.

Může se zdát překvapivé, že je možné trpět depresí bez pocitu smutku nebo deprimovanosti. Depresi lze diagnostikovat u někoho, kdo po ztrátě zájmu o věci necítí smutek, je unavený, špatně se soustředí, má poruchy spánku a a sniženou chuť k jídlu.

Deprese se rovněž může projevovat jako silné pocity frustrace a hněvu.

DEPRESE

A. Výskyt pěti (či více) z následujících příznaků po celé dva týdny, provázené změnou předchozího běžného fungování v životě. Jedním z příznaků je buď

(1) pokleslá nálada či (2) ztráta zájmu nebo potěšení.

(1) skleslá nálada po většinu dne a téměř každý den, potvrzená buďto subjektivním podáním (např. cíti se smutný nebo prázdný), nebo na základě pozorování druhých (např. vypadá smutně)

(2) výrazný pokles zájmu i potěšení ze všeho, nebo téměř ze všech každodenních činností, a to téměř každý den, (jak na základě subjektivního podání nebo pozorování druhých osob)

(3) podstatný úbytek tělesné hmotnosti bez diety nebo její přírůstek (např. změna o více než 5 % za měsíc), nebo téměř každodenní snížení nebo zvýšení chuti k jídlu.

(4) nespavost nebo přílišná spavost téměř denně.

(5) psychomotorický neklid nebo otupělost téměř denně (potvrzená okolím, nikoli jen jako pouhý subjektivní pocit neklidu nebo zpomalení)

(6) únava nebo ztráta energie téměř denně

(7) pocity bezcennosti nebo nadměrné či nepřiměřené provinilosti (může být iluzorní) téměř denně, které nejsou pouze výčitkou sobě samému nebo sebeobviňováním kvůli nemoci)

(8) snížená schopnost myslet nebo soustředit se, nebo nerozhodnost téměř denně (na základě subjektivního sdělení nebo pozorování druhých osob)

(9) opakující se myšlenky na smrt (ne prostý strach ze smrti), vracející se sebevraždedné představy bez specifického plánu, sebevražedné pokusy nebo specifický sebevražedný plán

B. Příznaky nejsou vyvolány bipolární poruchou

C. Příznaky vyvolávají klinicky významné utrpení nebo snížení uplatnění v zaměstnání, ve společnosti či jiných důležitých oblastech života.

D. Příznaky nejsou vyvolány přímými fyziologickým působením nějaké látky (např. drogy nebo léku) nebo celkového zdravotního stavu (např. nadměrné činnosti štítné žlázy).

E. Příznaky nelze lépe zdůvodnit bolestnou ztrátou, např. po úmrtí blízkého člověka, přetrvávají po více než dvou měsících nebo jsou velmi vážné.

... deprese může být diagnostikovaná i u někoho, kdo se necítí smutný, pokud ztratil zájem o věci, špatně se soustředí, špatně spí nebo se mu změnila chuť k jídlu...