Hemi

Postkomoční syndrom

Postkomoční syndrom

Označení postkomoční syndrom zachycuje skupinu tělesných a kognitivních příznaků, které se někdy objeví po lehkém poranění hlavy. Patří k nim

Závrať
Slabá paměť a soustředěnost
Bolesti hlavy
Únava
Poruchy spánku
Přecitlivělost na světlo
Tinitus
Bolest šíje
Podrážděnost

Pokud lékaři v této situaci hovoří o lehkém poranění hlavy, nemluví o žádném silném úderu do hlavy. Lehké poranění hlavy obvykle znamená, že po něm došlo k chvilkové ztrátě vědomí (na méně než 15 minut) a ke krátce trvající ztrátě paměti (na méně než hodinu).

Pro „otřes“ nemáme žádnou univerzálně přijímanou definici, ale obecně znamená úder do hlavy bez ztráty vědomí nebo paměti, který bezprostředně vyvolá následující příznaky.

V prvních několika málo hodinách a dnech po otřesu je normální cítit lehkou závrať, oslabenou soustředěnost a další, nahoře uvedené příznaky.

Z rozsáhlejších studií však víme, že obvykle po lehkém poranění hlavy nebo otřesu dojde k zmírnění příznaků do několika dnů či týdnů, nebo nanejvýš do několika měsíců.

Některé příznaky můžou mít specifické příčiny.

Například jakýkoliv druh rány do hlavy může vytlačit drobné krystaly do rovnovážného ústrojí v uchu a vyvolat závrať (stav nazývaný benigní paroxysmální polohová závrať – BBPV). Lékař také může ověřovat další potenciální komplikace poranění hlavy, obvykle však neshledá zvláštní příčiny a testy jako mozkový sken MRI zůstanou bez nálezu.

Mozek se z podobných úderů do hlavy dobře dokáže zotavit, pokud se neopakují příliš často.

Někdy lidé utrpí ránu do hlavy a téměř žádné příznaky necítí. Pomyslete na pravidelné rány do hlavy, jaké zakoušejí hráči amerického fotbalu, ragbisté nebo fotbalisté při hře hlavou. Jakkoliv nebezpečné to může být, pokud se poranění opakují po celé roky, stojí za to zamyslet se, nakolik je vaše poranění hlavy závažné v porovnání s podobnými úrazy při sportu.

U postkomočního syndromu příznaky přetrvávají déle, než by se u takového poranění očekávalo. Často se během času ZHORŠÍ, zatímco příznaky bezprostředně související s poraněním hlavy jsou nejhorší napočátku a pozvolna se lepší.

Co tedy vyvolává postkomoční příznaky?

Po poranění se „ovladače hlasitosti" v drahách nervové soustavy nastaví „naplno“. Zahrnují dráhy přenášející bolest, ale také senzorické dráhy spojené s příznaky jako je závrať. Mozek obvykle velmi dobře filtruje naše vjemy, takže se dokážeme soustředit na ty, které potřebujeme. Rána do hlavy může tento proces z nejrůznějších důvodů narušit a dovolí projít dodatečným bolestivým a smyslovým signálům.

Normálně se tyto „ovladače hlasitosti" zase ztlumí a „mozkové filtry" se během pozvolného zotavování opět obnoví, ale při postkomočním syndromu zůstanou nastaveny naplno nebo během času dokonce ještě zesílí.

Když do téhle sestavy ještě přidáte vlastní šok z rány do hlavy a starost, že mohlo dojít k nějakému druhu poškození mozku, není těžké pochopit, jak se to celé může jevit hůře.

Je tedy postkomoční syndrom způsoben poškozením mozku?

Stručná odpověď zní ne.

SPOUŠTĚČEM je rána do hlavy, při které mohlo dojít k nějakému nepatrnému poškození mozku. Nezapomeňte však, že dospělí ztrácejí každodenně mozkové buňky a vzpomeňte si také na „pecky“ do hlavy při sportu.

Po uplynutí 8 – 12 týdnů je velmi nepravděpodobné, že by poškození mozku stále ještě vyvolávalo jakýkoliv příznak. Objevují se, protože nervová soustava a mozek nefungují normálně. Jinými slovy, jde o funkční neurologické příznaky.

Příznaky závratě, nesoustředěnosti a únavy jsou stejné jako u pacientů s funkčními příznaky, kteří neutrpěli žádný úder do hlavy. Všechny rady, které jsou jim na těchto stránkách určeny, jsou pro vás v této situaci relevantní.

Postkomoční nebo posttraumatický syndrom?

Jeden z nejpozoruhodnějších výzkumů k tomuto tématu z posledních let, provedený v Austrálii, ukázal, že poměr osob vyšetřených v nemocnici kvůli menšímu úderu do hlavy, u nichž se rozvinuly postkomoční příznaky, byl přesně stejný jako počet osob vyšetřených kvůli úderu do nohy, paže nebo jiné části těla, kromě hlavy.

Důkazy naznačují existenci posttraumatického syndromu, při němž se u postižených rozvinou převážně funkční, nepochybně autentické příznaky. Také dokazují, že příčinou problému není „poškození mozku“, které postiženým pochopitelně dělá největší starosti.

Přístup k léčbě postkomočního syndromu

K většině z příznaků postkomočního syndromu lze přistupovat jako k funkčním příznakům, které se objeví bez úderu do hlavy.

Více informací najdete na stránkách o závrati, únavě, slabé paměti a nesoustředěnosti, poruchách spánku, bolesti hlavy, úzkosti, senzorických a dalších příznacích.

Při léčbě postkomočního syndromu je třeba mít na paměti některé specifické aspekty

1.Správně pochopit diagnózu. Vzhledem k tomu, že příznaky spustil úder do hlavy a od té doby přetrvávají, často se zdá rozumné mít pocit, že příznaky “způsobilo“ poranění. V jistém smyslu to může být pravda. Pokud si však umanete, že příznaky vyvolává poškození mozku, pravděpodobně to vaše uzdravení zbrzdí. Pokud se příznaky zhorší, když se pokoušíte něco dělat, můžete zmalomyslnět a začnete si myslet, že jste „poškozený“ a nemáte naději na zlepšení. Pokud se dokážete přesvědčit, že vaše příznaky jsou potenciálně zvratné, usnadní to rehabilitaci.

2. Chybí jiné příčiny příznaků po zranění hlavy, jako benigní vertigo (viz výše), které můžou vyžadovat speciálnější léčbu, např.:

a.Migréna, kterou někdy úder do hlavy může spustit nebo vystupňovat. Pokud k tomu dojde, je na místě léčit problém jako migrénu.

b. Jak už jsme uvedli, i mírná rána do hlavy může způsobit druh vertiga známý jako benigní paroxysmální polohová závrať (BPPV). Je vyvolán krystalky rozptýlenými v rovnovážném ústrojí v uchu. Příznaky spočívají v epizodách vertiga (pocit, že věci kolem nás se točí). Léčbou je repoziční Epleyův manévr nebo cvičení jako Brandt-Daroffovy cviky, kterým vás naučí lékař nebo fyzioterapeut. Tento typ vestibulárních cviků také pomáhá při chronické závrati.

c. Posttraumatická stresová porucha popisuje soubor psychologických příznaků jako časté znovuprožívání události, noční můry, nadměrnou bdělost nebo nervozitu a úzkostné pocity. Po vážné traumatické příhodě je výskyt některých z těchto příznaků po určitou dobu normální, pokud však přetrvávají nebo se zhoršují, stálo by za to promluvit s lékařem o možné speciální léčbě.

d. Úzkost či deprese. Poranění hlavy a následné příznaky můžou vést k úzkosti a depresi, zvláště pokud jste byl v neschopnosti. Nikdy by se nemělo zapomínat, že únava, poruchy spánku a slabá paměť a nesoustředěnost můžou být součástí úzkosti a deprese. Měl byste si možná o nich promluvit s lékařem.

3. Požadování odškodného. V souvislosti s poraněním můžete mít nárok na odškodné. Na tom není nic špatného, stojí však za to zvážit, jak to může ovlivnit zdravotní stav. Mnozí pacienti, kteří projdou podobným procesem, si neuvědomují, jak dlouho se celá věc může táhnout (v některých případech roky). Také nepomyslí na to, že v rámci projednávání odškodného musí mnohokrát po sobě znovu svůj případ převyprávět, často i skeptickým profesionálům. Mnohé to může silně stresovat. Také to nutí vracet se, někdy s hněvem, frustrací a resentimentem, k minulým událostem, což někdy může narušovat snahu o rehabilitaci, přestože příznaky jsou nesporně pravé.

Tyto stránky nechtějí povzbuzovat k snahám o dosažení odškodného ani od nich odrazovat, není však od věci pochopit, k jakým interakcím s postkomočními příznaky to může vést.

Rád bych se dozvěděl více...

Více informací o postkomočním syndromu v angličtině najdete na
Mayo Clinic – information on Post Concussion Syndrome
Headway – UK Brain injury charity information on Minor Head Injury and Concussion
NHS Choices - UK