Hemi

Pomocná vyšetření

Pacienti s funkčními příznaky často pochybují o správnosti lékařské diagnózy. Přečtěte si stránku o „Chybných diagnózách“, chcete li se dozvědět více.

Stránku o vyšetřeních jsme umístili do oddílu o léčbě, protože mnoho pacientů dost dobře neví, co vyšetření skutečně ukázalo. Lékař se mohl zmínit o „abnormalitách“ a možná by prospělo je zařadit do kontextu.

1. Změny bílé hmoty/ hyperintenzní ložiska / „tečky“ v mozku /onemocnění drobných cév na magnetické rezonanci

Jedna z věcí, které způsobují velké zmatky, je zmiňování drobných bílých teček uprostřed mozku ve zprávě o magnetické rezonanci. Jsou označovány různě, např. hyperintenzní ložiska změna bílé hmoty a nemoc drobných cév. Někdy jsou dokonce nazývány „neidentifkované zářivé předměty“ (Unidentified Bright Objects - UBO).

Bílé tečky se u zdravých lidí začnou objevovat s věkem. Zhruba řečeno, je v pořádku, když přibude jedna tečka za deset let. V 35 byste tedy měl tři nebo čtyři tečky, pokud je vám 55, může jich být pět nebo šest. A jakmile dosáhnete šedesátky, budete jich asi mít mnohem více. Je to trochu jako šedivé vlasy.

Jestliže jste kuřák nebo máte vysoký tlak, je pravděpodobnější, že se u vás objeví. Vyskytl se i názor, že jejich možný výskyt souvisí s migrénou nebo depresí.

Problém nastane, když se tyto bílé tečky interpretují u někoho, kdo vykazuje příznaky jako slabost nebo snížená citlivost, které by mohly svědčit pro roztroušenou sklerózu.

Roztroušená skleróza se jako diagnóza stanoví zčásti na základě zjištění mnoha bílých teček v mozku (na charakteristických místech, kde se nevyskytují normální „tečky“ související se stárnutím). Radiolog může jasně prohlásit, že tečky souvisí s věkem, nebo může napsat nejednoznačnou zprávu a nechá všechny na pochybách, zda výsledný sken je abnormální či nikoli.

Někdy se všichni radiologové shodnou, že konkrétní snímek je nejednoznačný. Jindy jeden radiolog prohlásí snímek s tečkami za normální a druhý si tím není jist.

Někdy se při hledání důkazů o zánětu v nervové soustavě provádí lumbální punkce.

2. Abnormality na zobrazení páteře

K nedorozumění také může dojít při testech magnetické rezonance páteře pacientů prováděných kvůli příznakům.

Podobně jako u „teček v bílé hmotě“, magnetický rezonanční test páteře ukáže změny, k nimž dochází se stárnutím bez ohledu na pacientův věk.

Kolem čtyřicítky se prakticky u každého projevuje určitá míra „degenerativních změn“ na páteři. Studie prokázaly, že pacienti s poměrně vážnými změnami na páteři často žádné příznaky nemají.

Je nesporné, že většina pacientů s bolestmi páteře nevykazuje žádné zjevné strukturální abnormality, jimiž by se daly příznaky vysvětlit.

Zpráva o magnetické rezonanci se často vrátí s docela znepokojivými větami jako „degenerativní změny“, „spondylóza“, „vyklenování ploténky“, „kostní výrůstky“. Všechny tyto věci naznačují, že páteř je abnormální a poškozená, nicméně všechny tyto nálezy mohou být podle míry závažnosti vzhledem k vašemu věku zcela normální.

Nejdůležitější otázkou často je, zda lze dokázat, že došlo k útlaku některých nervových kořenů nebo míchy. Ale i tohle je někdy krajně složité. Magnetická rezonance/MRI) dost často u pacientů s jinými než neurologickými příznaky, například s potížemi hrtanu, ukázala alarmující problémy se skřípnutou míchou, aniž by se u pacienta nějaké neurologické příznaky projevily.

Mnoho pacientů (a lékařů) se domnívá, že magnetická rezonance rozhodne o diagnóze pacienta. Nejenže tomu často tak není, ale podobná zpráva o normálních a menších anomáliích často vlastně může škodit pacientovi, který odejde s pocitem, že má tělo poškozené a nenormální s malou nadějí na zlepšení.

3. Elektroencefalografie

Pacienty s výpadky vědomí je možné poslat na EEG k přezkoumání příčin. Správně použitý EEG je test, který může u mnoha pacientů být užitečný. Také ale někdy může být zavádějící.

Zjednodušeně řečeno, pacienti s epilepsií můžou mít normální EEG (pokud v době snímání nemají záchvat).

U mnoha pacientů s disociativními záchvaty (obecně to platí ale pro celou populaci) může na EEG vykazovat nepatrné odchylky, které nejsou relevantní. Občas můžou mít zcela nenormální EEG, aniž by v průběhu testu prodělali nějaký záchvat. Neznamená to, že jsou epileptici.

Jediný způsob využití EEG k jisté diagnóze epilepsie je pokud má pacient záchvat v průběhu EEG záznamu.

Většinou je to málo praktické, takže epilepsie (a disociativní záchvaty) se i nadále diagnostikují na základě sdělení pacientů a svědků.

Obrázky brzy budou ...