Hemi

Obavy/Panika

Úzkost a panika jsou běžné u pacientů s funkčními a disociativními neurologickými příznaky. Mnozí pacienti s těmito příznaky však nejsou úzkostní (nebo depresivní).

Úzkost a panika jsou zcela běžné při epilepsii i při dalších neurologických onemocněních.

Naše webová stránka nemůže podrobně tyto příznaky pokrýt. Níže najdete některé odkazy.

Každopádně však stojí za to ujasnit si ohledně funkčních příznaků hned několik věcí:

• Pokud vás sužují úzkostné nebo panické záchvaty, neznamená to, že jsou příčinou vašich příznaků. Může se vás být nepříjemné, když se vás lékaři či jiné osoby vyptávají, jak se cítíte, ale dobrý lékař by se vás na to vždy měl zeptat bez ohledu na vaši diagnózu. Například pacienti s roztroušenou sklerózou můžou trpět úzkostí a depresí. Kvalita jejich života pak obecně není příliš dobrá, takže je třeba udělat vše pro to, aby se zlepšila. Situace ohledně funkčních příznaků by neměla být jiná.

• Připustit že máte úzkostné nebo panické záchvaty neznamená, že jste „blázen“ / „cvok“ / „slaboduchý“ nebo něco podobného, což si někteří lidé myslí (možná i vy sám!). Jsou to problémy zatížené mnoha stigmaty a není vždy snadné je řešit. Podívejte se na „Všechno je v hlavě“ pro více informací

• Nejběžnější příčinou úzkosti nebo starosti u pacientů s funkčními příznaky je starost právě ohledně samotných příznaků. Co je vyvolává? Proč mi vlastně nikdo nechce věřit? Začínám bláznit? Nestane se ze mě duševní invalida? To, že starost se týká příznaků, neznamená, že to není „starost“. Obava o vlastní zdraví sama o sobě někdy představuje obrovský problém.

Mnozí pacienti si někdy neuvědomují, co zakládá diagnózu úzkostných nebo panických záchvatů. Uvedeme běžně uživaná kritéria zpracovaná Americkou psychiatrickou asociací pro diagnostikování těchto stavů (DMS-IV)
Uvádíme je, abyste si mohli projít příznaky a sami se rozhodli, zda stojí za to se jimi blíže zabývat.

CELKOVÁ ÚZKOST

A. Nejméně šest měsíců „nadměrné úzkosti a starosti“ ohledně nejrůznějších událostí a situací. „Nadměrná“ lze obecně chápat jako větší, než by se čekalo pro danou situaci nebo událost. Úzkost u většiny lidí vyvolávají určité věci, ale intezita úzkosti obvykle odpovídá konkrétní situaci.

B. Úzkost a starost je velmi těžké zvládnout. Pokud někdo musí vyvinout velké úsilí, aby se ovládl, úvolnil nebo vyrovnal s úzkostí a starostí, je tato podmínka splněna.

C. Přítomnost tří nebo více (u dětí pouze jednoho) následujících příznaků po většinu dní v předcházejících šesti měsících:

1. Cítite se rozrušený, napjatý či neklidný
2. Snadno se unavíte, jste utahaný
3. Potíže se soustředěním
4. Podrážděnost
5. Významné svalové napětí
6. Potíže se spánkem

D. Příznaky nejsou součástí jiné duševní poruchy.

E. Příznaky způsobují „klinicky významné strádání“ nebo potíže s fungováním v každodenním životě. „Klinicky významná“ je ta část, která vychází z pohledu poskytovatele léčení. Někteří lidé můžou trpět mnoha z výše zmíněných příznaků a vyrovnávají se s nimi natolik dobře, že dokážou velmi dobře „fungovat“.

F. Stav není vyvolán nějakou látkou nebo onemocněním.

PANICKÝ ZÁCHVAT

Intenzivní strach nebo nepohoda během vymezené doby, kdy se prudce rozvinou a do deseti minut vyvrcholí čtyři (nebo více) z následujících příznaků“
1) palpitace, bušení srdce nebo zrychlený puls
2) pocení
3) chvění nebo třes
4) pocit krácení dechu nebo dušnosti
5) pocit zalykání
6) bolest nebo nepohoda na hrudi
7) nevolnost nebo břišní potíže
8) pocit závratě, nestability, točení hlavy nebo omdlévání
9) derealizace (pocit nereálnosti) nebo odosobnění (pocit odpoutanosti od sebe sama)
10) obava se ztráty sebeovládání nebo zešílení
11) strach, že umírám ze smrti
12) parestézie (snížená citlivost nebo pocity brnění)
13) zimnice nebo návaly horkosti

PANICKÁ PORUCHA

A) Současně (1) a (2)
(1) opakující se nečekané panické záchvaty
(2) po nejméně jednom záchvatu dojde v následujícím jednom měsíci (nebo více měsících), k jednomu (nebo více) z následujících jevů:
(a) trvalá starost, že se dostaví další záchvaty
(b) starost o to, bude ze záchvatů nebo jejich následků (např. ztráta sebeovládání, obava ze srdečního záchvatu nebo „že se zblázním“) vyplývat
(c) významná změna chování v souvislosti se záchvatem

B) Panické záchvaty nejsou vyvolány přímým fyziologickým působením nějaké látky (např. návykové látky, léků) nebo vlivem celkového zdravotního stavu (např. hypertyreózou).

C) Panické záchvaty nelze lépe vysvětlit jinou duševní poruchou.

AGORAFOBIE

A) Úzkost z míst či situací, z nichž by se těžko (nebo nepříjemně) unikalo nebo bez dostupné pomoci v případě nečekaného nebo vzhledem k predispozicím, situačně vyvolaného panického záchvatu, nebo k příznakům, podobným panice. Agorafobické obavy zahrnují obvykle typicky určité druhy situací, mezi něž patří nalézat se sám mimo domov, uprostřed davu, v zástupu, na mostě nebo při cestě v autobuse, vlaku nebo automobilu.

B) Situacím se postižený vyhýbá (např. omezuje cestování), případně je snáší se značným utrpením nebo s úzkostí z možného panického záchvatu či z příznaků podobných panice nebo vyžaduje doprovod.

C) Úzkost nebo chorobné vyhýbání se určitým situacím nelze lépe vysvětlit jinou duševní poruchou.

...cítit se zničený, napjatý nebo neklidný, snadno unavitený nebo opotřebený, s problémy s koncentrací, předrážděností, významným napětím ve svalech a problémy se spánkem...to všechno jsou klíčové známky přehnané obavy nebo úzkosti...