Hemi

Funkční záškuby/funkční myoklonus

Co je funkční myoklonus?

Funkční myoklonus jsou náhle se objevující škubavé nebo trhavé pohyby, jako projev funkční poruchy hybnosti.

Myoklonus je příznak, který provází celou řadu neurologických nemocí, ale také některé normální stavy.

Většina lidí má zkušenost se škubnutím nebo trhnutím tělem při usínání. Tyto pohyby se nazývají „hypnagogické záškuby“.

Většina lidí také zná náhodně se vyskytující tělesný záškub nebo „zachvění“, které rychle projede tělem.

Občasný hypnagogický záškub nebo zachvění těla jsou zcela normální. U funkčního myoklonu se ale záškuby stávají častým a silně omezujícím problémem.

Mohou se vyskytnout v paži či noze, a zcela běžně k nim dochází na těle. Pohyby jsou neovladatelné (tj. mimovolní).

Jak to začíná?

Funkční myoklonus často začne zcela náhle (asi ve dvou třetinách případů), rozvoj může však také být postupný. Postihuje pacienty později než některé z dalších příznaků popsaných na těchto stránkách. Kupř. u skupiny 35 pacientů byl průměrný věk, kdy porucha začala, 45 let. Může vyplynout z některé z následujících situací

1.Tělesné poranění. Funkční myoklonus se může projevit jako součást komplexního bolestivého regionálního syndromu. Záškuby v trupu obvykle doprovází bolesti v zádech.

2.Po projevech myoklonu v souvislosti s lékařským problémem, kupř. jako
a. vedlejší účinek medikace
b. mdloba s trhavými pohyby
c. infekce
d. po hospitalizaci na intenzivní péči

3. Po „úleku“ nebo panické atace

4. Spolu s příznakem nazývaným „disociace“ (pocit "odcizení" nebo pobytu mimo prostor), který se může vyskytnout bez sebemenšího pocitu strachu.

5. Jako následek jiné lehké příčiny myoklonu, která se „zesílila" následkem funkčního myoklonu.

Jak se stanoví diagnóza?

Funkční myoklonus obvykle diagnostikuje neurolog. Může to být obtížné, neboť předpokládá odbornou znalost celého rejstříku trhnutí a záškubů způsobených neurologickým onemocněním, z nichž některé jsou neobvyklé.

Následuje několik projevů, které by neurolog hledal, aby mohl diagnostikovat funkční myoklonus.

1.Záškuby trupu (tj. těla), spíše než nohou

2. Náhlý rozvoj onemocnění jako „z čistého nebe“, bez zapříčinění jakoukoliv jinou zjevnou nemocí

3. Příromnost záškubů v obličeji/nebo hlasu u pacienta, který jinak má tělesné záškuby

4. Záškubys předkláněním trupu při chůzi.

5. Záškuby, které mohou být oddáleny nebo potlačeny odvedením pozornosti pacienta a zaměřením na něco jiného

6. V rámci některých výzkumných situacích se provádí vyšetření nazývané „zpětné zprůměrnění EEG záznamu před svalovým záškubem. Sleduje změny mozkové vlny (EEG), které obvykle předcházejí záškubu u pacientů s funkčním myoklonem. Změna je nazývána „přípravný potenciál“(BP, Bereitschaftspotential). U jednotlivého pacienta ji lze zachytit pouze na základě záznamu většího počtu záškubů. Je to dost složité vyšetření a používá se spíše jako nástroj vědeckého výzkumu než jako rutinní test. Obrázek dole znázorňuje BP pacienta s funkčním myoklonem.

Více než polovina pacientů s funkčním myoklonem popisuje varovné příznaky, které předchází některým záškubům. Mohou trvat jen několik sekund, ale také celé minuty. Někteří pacienti líčí narůstající pocit napětí, jehož je záškub dočasně zbaví. Záškub určitě nechtějí, někdy však pro ně vlastně představuje jakousi úlevu. Pochopit to může být při léčbě užitečné.

Pokud žádné varovné příznaky nemáte, nedělejte si kvůli předchozímu odstavci starosti. Neplatí pro každého, kdo trpí funkčním myoklonem.

Vymýšlím si to?

Odpověď zni „ne“, ale klikněte na „Vymýšlím si to“ pro další informace

Jak probíhá léčba?

Podívejte se do stránek o léčbě na tomto webu

Důvěřujete diagnóze?

Váš pocit, že diagnóza je správná, má zásadní význam. Pokud jej nemáte, jen těžko půjde uplatnit zde navržené rehabilitační techniky.

Pokud si nemyslíte, že trpíte funkčním myoklonem, měl byste se podívat, na jakém základě byla diagnóza stanovena. Měl byste vykazovat některé z výše uvedených klinických příznaků. Pokud tomu tak je, proč odmítáte stanovenou diagnózu?

Nemusí vás stresovat, že trpíte funkčním myoklonem. Funkční myoklonus je vlastně nejnápadnější, když jsou lidé uvolnění nebo ani na nic zvláštního nemyslí. Třeba diagnózu odmítáte, protože lékař zmínil možnou „souvislost se stresem“? – v takovém případě mohlo dojít k nedorozumění.

Jak víme, stres u mnoha pacientů s funkčním myoklonem příznaky vyvolává, ale u mnoha jiných ne. Pro diagnózu není podstatné, jestli jste byl vystresovaný nebo ne.

Speciální techniky

Léčba funkčního myoklonu je dost náročná. Problém se většinou projevuje po delší dobu a pro mozek se stal „návykem“. Stojí za to zvážit následující body:

1.Pokud se dostaví i ta nejmírnější varovná fáze, snažte se využít techniky pro odvracení pozornosti a pokuste se záškubu zabránit. Můžete použít techniky popsané u disociativních záchvatů. Někteří pacienti uvádějí, že se jim to může podařit, ale bezprostředně na to je postihne záškub nebo řada záškubů, které jsou ještě horší. Stále to však zkoušejte – možná zjistíte, že je to způsob, jak „prolomit návyk“.

2. Třeba to, že očekáváte záškub v určitý čas – například, když uléháte k nočnímu spánku nebo když jste mezi lidmi. Mozek totiž funguje tak, že pokud něco opravdu očekáváte, přihodí se to, ačkoliv si to nepřejete. Nazývá se to „podmíněná reakce“ a psychologové to dobře znají v souvislosti s návyky a mozkem. Snažte se vzdorovat takovým myšlenkám a možná se změní i problém se záškuby.

3. Medikace – u funkčního myoklonu často selhává. Většina pacientů neúspěšně vyzkoušela léky jako klonazepam.

4. Hypnóza – Pod hypnózou se záškuby a trhavé pohyby můžou zlepšit. Třeba se dokážete naučit autohypnóze a budete ji využívat doma.

Mnoho pacientů s funkčním myoklonem bohužel zjistí, že jde o trvalý problém. Určitě však stojí za to zkoušet jej zmírnit. Už jenom vědět, o co jde, může pacientovi přinést kýžený duševní klid.

Poznámka o benigních svalových záškubech – někdy nazývaných „benigní fascikulace“

Benigní fascikulace sice obvykle nejsou považovány za funkční poruchu, jsou benigní (neškodné), uvádím je však, protože jsou znepokojivé a můžou se vyskytnout společně s některými z ostatních příznaků zachycených na těchto stránkách

Většina lidí občas cítí drobné záškub, zejména okolo očí a v prstech. Je tak běžné, že jeho občasný výskyt je normální.

Někteří lidé však zjistí, že zažívají stále více podobných projevů ve svalech, až po jejich vnímání ve více částech těla a po většinu doby. Může to vyvolat pochopitelnou úzkost ohledně příčin těchto příznaků, což zároveň ještě dále projevy škubání zhoršuje.

O podobných generalizovaných benigních záškubech je známo, že se častěji vyskytuje u studentů medicíny a lékařů, kteří si po rozvinutí těchto příznaků dělají starost, že možná trpí onemocněním motorického neuronu (známým v USA jako ALS).

Záškuby postihující za těchto podmínek celé svalové vlákno se liší od mírnějších kroutivých pohybů nazývaných fascikulace, k nimž dochází při onemocnění motorického neuronu. Název benigní fascikulace je tedy nepřesný. Generalizované svalové záškuby mají ještě další příčiny, ale benigní fascikulace je klinicky nejběžnější.

Stejně jako u funkčních příznaků, už to, že víme, o jaký problém jde, může napomoci k spontánní nápravě.

BP