Functional and Dissociative Neurological Symptoms : a patient's guide - Czech

 

Hemi

„Náhlý pád" (Drop attack) je lékařský termín pro náhlý pád na zem bez zjevné ztráty vědomí. K pádu obvykle dojde při chůzi nebo stání a bez jakéhokoli varování. Postiženého vyděsí a často dojde k poranění, zvláště kolen, předloktí a obličeje.

 

Náhlé pády mají mnoho příčin, jako prosté upadnutí, nízký krevní tlak nebo epilepsie, ale dost často, zejména u osob ve věku pod 65 let, se zjistí, že se jedná o funkční neurologický příznak. Někdy je na místě je považovat za formu velmi krátce trvajícího disociativního (neepileptického) záchvatu.

 

Dříve než si přečtete tuto stránku, ověřte si u svého lékaře, zda se vás tyto informace vůbec týkají. Pokud máte diagnózu  „idiopatického“ nebo „krytogenního“ náhlého pádu, mohly by následující informace pro vás hrát roli. A pokud vaše pády způsoobuje známá příčinou, třeba srdeční onemocnění nebo epilepsie, pak tyto informace pro vás nejsou relevantní.

 

Jaké má náhlý pád typické rysy?

 

Ze zcela nevysvětlených důvodů více než 90% náhlých pádů postihuje ženy, ale problém se také projevuje u mužů. Průměrný věk prvního výskytu je mezi 45 a 55 lety, což je o trochu později než u některých jiných příznaků popsaných na těchto stránkách, nicméně se můžou objevit v každém věku.

 

Lidé trpící náhlými pády často mají následující zkušenosti:

 

1 „Jenom jsem si tak šel a myslel na své věci." K náhlému pádu na zem může dojít při chůzi nebo i při stání.

 

2. „Nebyla tu žádná zvláštní příčina." Obvykle zde nenajdeme žádný specifický spouštěč, i když někteří pacienti sdělují, že pády se spíše můžou přihodit v určitých situacích, zvláště na vrcholu schodiště a na rušných místech, jako jsou supermarkety. Může to souviset s nadměrnou senzorickou zátěží, kterou někteří lidé cítí v těchto situacích (více k tomu níže).

 

3. „Jednu minutu jsem šel a další už jsem ležel na zemi. Nemyslím si, že jsem ztratil vědomí." Pacienti  trpící funkčními náhlými pády si normálně samotný pád nepamatují, ale uvědomují si náraz na zem (nebo vteřiny těsně před pádem). Liší se to od mechanického pádu, na který se pamatují (často velmi podrobně). Rovněž se liší od disociativního (neepileptického) záchvatu, při němž dojde ke skutečnému „výpadku“ vědomí.

 

4. „Dost rychle jsem se zase dokázal postavit."  Na rozdíl od epileptického záchvatu nebo mdloby se lidé po náhlém pádu obvykle zase rychle postaví.

 

5. „Pořád jsem si způsoboval zranění." Poranění je běžný následek náhlých pádů. Ve Francii tento problém pojmenovali „maladie des genoux bleus“ (nemoc modrých kolen), protože pacienti často dopadají na kolena a pohmoždí si je. Běžná jsou také zranění zápěstí a rukou, ale také obličeje. Jak uvádějí svědci takových náhlých pádů, postižený se spíše k zemi zhroutí, než že by se skácel (jako při omdlení).

 

6. „Kvůli pádům jsem se začal bát chodit ven." Pokud jste zažil/a několik náhlých pádů, je jen přirozené, že si děláte starosti, když máte jít ven. Takhle nečekaně upadnout může nejen být bolestivé, ale mnoho pacientů mluví o pocitu trapnosti, zvláště když  jim druzí přispěchají na pomoc. Stejně jako u jakékoliv jiné příčiny nečekaného záchvatu, se u pacientů s náhlými pády často vyvine strach z vycházení ven bez doprovodu. Vědět o tom může být důležitou součástí léčby.

 

Jak diagnostikujete náhlé pády?

 

Náhlé pády  opravdu představují specifický problém. Pokud se u někoho vyskytnou všechny výše popsané prvky, jen velmi nepravděpodobně budou mít jinou příčinu, jako je epilepsie nebo srdeční porucha.

 

U starších lidí může k náhlým pádům docházek kvůli prudkému poklesu krevního tlaku. Lékaři někdy při popisu různých druhů mdloby souvisejících se nízkým krevním tlakem používají termíny synkopa, vasovagální synkopa nebo hypersenzitivita karotického sinu.  K zachycení srdeční příčiny  lze použít běžný záznam EKG nebo i delší EKG (za 24 hodin a více). Pokud už netrpíte jinou formou epilepsie, je extrémně nepravděpodobné, aby izolované náhlé pády vyvolala epilepsie.

 

K náhlým pádům někdy dochází vinou nestability kolene nebo kyčle, nebo postižený třeba častěji klopýtne, v těch případech se ovšem na pád pamatuje, často jej dokonce zpětně dokáže vnímat zpomaleně.

 

Můžu si vážně ublížit?

 

Poranění jsou nevyhnutelnou součástí náhlých pádů. Mohou být dost závažná, třeba zlomeniny kostí nebo rozbité zuby, ale velmi vážné nebo život ohrožující úrazy jsme nezaznamenali ani u osob, které  za pouhý den utrpěly i velký počet náhlých pádů. Odlišuje je to od epilepsie nebo i mdlob, kdy bohužel někdy dojde k vážným úrazům. Vyplývá to z povahy náhlých pádů, které nikdy neprovází opravdová ztráta vědomí, při níž tělo zůstane zcela bez obrany. Snad je na místě o tom uvažovat spíše jako o ztrátě BDĚLOSTI, kdy tělo zůstává částečně chráněno. Vysvětluje to, proč lidé trpící náhlými pády se k zemi spíše zhroutí, než aby se skáceli, a někdy (ale ne vždy) se při pádu i dokážou vyhnout nábytku nebo jiným překážkám.

 

Proč dochází k náhlým pádům?

 

Obecné informace o tom, jak a kdy se projeví tyto funkční příznaky, najdete na těchto stránkách.

 

Stále ještě u náhlých pádů nerozumíme mnoha věcem. U některých lidí jsou skutečně „kryptogenní“ (tj. lékaři opravdu netuší, proč k nim dochází, a ani tu není jasný důkaz, že jde o funkční poruchy).

 

U jiných pacientů je však možné rozpoznat profil, který dost dobře odpovídá jiným funkčním poruchám. Mezi jiným to dokazují tyto skutečnosti

 

• u některých pacientů trpících disociativními (neepileptickými) záchvaty se můžou vyvinout náhlé pády v rámci zlepšování jejich stavu, jindy se zase náhlé pády můžou změnit v disociativní (neepileptické) záchvaty. Viz jako příklad příběh Mary na těchto stránkách.

 

• Někteří pacienti s funkční slabostí končetiny trpí náhlým pády, které obvykle spouští slabá noha, protože „povolí“. Přestože je často lze popsat jako prosté pády, postižená osoba při nich cítí lehkou slabost a další věc, o které ví, je, že upadla na zem. To už vypadá vice jako „náhlý pád“

 

• Mnozí lidé trpící náhlým pádem se cítí divně, když se proberou. Občas mají pocit „že jsou mimo“, „přítomní i nepřítomní“, který se nazývá disociace (pro přesnější popis viz příslušnou stránku). U některých pacientů to poukazuje na disociaci jako hlavní příčinu náhlého pádu.

 

• U některých pacientů k náhlým pádům dochází pouze mimo domov. Kdyby je vyvolávala srdeční porucha nebo epilepsie, docházelo by k nim náhodně.

 

• Práce s tímto „funkčním“ modelem náhlých pádů také u některých pacientů může vést k úspěšné léčbě, přestože náhlé pády jsou obecně velmi složitý problém.

 

Zde je příklad sledu událostí, které můžou vést k funkčnímu náhlému pádu

 

1. Dojde k prostému klopýtnutí či pádu, nebo mdlobě – postižený se však vyděsí nebo utrpí šok, který u něho nastaví přecitlivělost na budoucí pády

 

2. Náhodný disociativní záchvat, když pacient stojí nebo jde, disociativní záchvat, jehož spouštěčem je lehký pocit mdloby vedoucí k druhému pádu, tentokrát už k funkčnímu „náhlému pádu“, což u pacienta vyvolá ještě větší zděšení či šok

 

3. Pacientovo tělo a nervový systém jsou nyní „připraveny“ padat bez spouštěče. Každý následující utrpěný pád tíhne k posílení „návyku“ získaného nervovým systémem a typické je, že nepotřebuje

spouštěč. Jako všechny ostatní funkční příznaky a poruchy, náhlé pády jsou opravdové a nejsou postiženou osobou vyvolány záměrně.

 

4. U jednotlivce trpícího náhlými pády se přirozeně vyvine strach z dalších pádů, který sám o sobě se zdá obecně zvyšovat pravděpodobnost jejich opakování. Neznamená to snad obavu postiženého, že bude padat neustále, ale starost kvůli pádům a jejich následkům se zdá, alespoň u některých lidí, zvyšovat pravděpodobnost, že k nim dojde.

 

5. Někteří postižení podle vlastních slov mají dny, kdy cítí větší pravděpodobnost, že k pádu dojde, jen nevědí kdy. Sám pád je hrozný, ale následuje pocit, že ten samý den nebo týden už nejspíše k žádnému dalšímu nedojde.

 

Jak se léčí?

 

Rozumět diagnóze

Stejně jako u všech funkčních příznaků a poruch je porozumění diagnóze důležitý první krok. Trpět funkčními náhlými pády je samo o sobě dost zlé i bez dalších starostí o to, že byste mohli mít epilepsii nebo srdeční poruchu. Starost kvůli všem těmto věcem také dost pravděpodobně funkční náhlé pády ještě zhorší.

 

Pochopit, že náhlé pády jsou velmi typický klinický problém, který zkušený lékař okamžitě rozpozná, a také, že jen opravdu málo jiných věcí v lékařství se jim podobá, může být dobrý začátek.

 

Pokuste se rozpoznat varovné příznaky

Většina lidí trpících náhlými pády nemá varovné příznaky, nebo pokud je zažili, pak jen u několika prvních případů. Pacienti se příležitostně můžou naučit rozpoznávat varovné příznaky, ať už je to disociace nebo příznaky naznačujících, že tělo se dostává do „nejvyšší pohotovosti“, jako je horkost nebo bušení srdce. Pokud vnímáte nějaké varovné příznaky, dokonce i jen po několik vteřin, je to něco, co dokážete prodloužit prostřednictvím technik odvádění pozornosti. Je to totéž, co při léčbě radíme pacientům s disociativními (neepileptickými) záchvaty.

 

Dochází k náhlým pádům za určitých situací?

Menší část pacientů uvádí, že náhlé pády je postihují pouze mimo domov, stejně jako lidé s panickými záchvaty k nim mají sklon pouze, když jsou daleko od bezpečí domova.

 

Pokud nemáte žádné varovné příznaky

Stejně jako u disociativních záchvatů, jakkoli pacient nemusí vnímat žádné varovné příznaky, lidé v jeho  blízkosti jako přátelé a rodina si někdy těsně před náhlým pádem všimnou určitých změn. Zahrnují „zklidnění“ nebo „nepřítomný vzhled“, se „strnulým“ výrazem nebo jako kdyby „byl někde mimo“. Pokud vaše rodina či přátelé dokážou zachytit tento typ disociativních příznaků, požádejte je, ať  vám to sdělí, neboť vám to může pomoci rozeznat pocit disociace, po němž pátráte.

 

Může to znít podivně, ale v některých případech se zdá, že když lidé disociují, odpoutají se i od pocitu „odcizení“, které se právě odehrává! Přece jen potřebují trochu pomoci, aby se naučili ten pocit rozeznávat.

 

Když nic z výše řečeného neodpovídá

Většina pacientů trpících náhlými pády nemá žádné varovné příznaky a nedaří se je najít ani při nejlepší snaze, k pádům dochází úplně kdekoli včetně domova, a tak se zdá, že žádná cesta k léčbě není otevřená. Stává se to často, dokonce i v případech, kdy pacient plně přijímá a chápe diagnózu. Léčebné postupy, které stojí za to zvážit, zahrnují

 

Medikaci

Stojí za to vyzkoušet některé z medikací popsaných na stránce léčba – medikace. Zahrnují léky jako amitryptilin a clomipramin. Někdy se užívají k léčbě jiného druhu pádů nazývaných kataplektické a jsou známy zprávy o jejich občasném úspěšném použití.

 

Léčbu rozhovorem

Pokud vaše náhlé pády svázaly váš život, možná jste se dostal do začarovaného kruhu, kdy neustálá starost, kdy se dostaví další pád a k jakému poranění dojde příště, problém opravdu zhoršují a stále ho přiživují. Otevřeně si o tom promluvit s lékařem nebo psychologem někdy může pomoci. Psycholog by mohl použít stejný přístup jako při panických záchvatech, ačkoliv jde o odlišné poruchy. Může to zahrnout postupné experimentování se samostatnými vycházkami bez doprovodu nebo naučit se překonat silné rozpaky  a přijmout pomoc, když upadnete na veřejnosti, a promluvit si důkladně o vlastních obavách z vážného zranění a podívat se, zda jsou opravdu reálné.

 

U někoho ani všechny tyto snahy problém s náhlými pády neodstraní. Možná u náhlých pádů mnoha věcem stále ještě nerozumíme. Nebo se pády u některých lidí stanou natolik zakořeněným „návykem“, že je prostě příliš těžké jej změnit.

 

V takové situaci potřebujete pochopení ze strany rodiny, přátel a zdravotníků, abyste s tímto problémem dokázali žít co nejlépe. Mluvte s nimi o tom, jak byste si představovali, aby se zachovali, pokud vás postihne náhlý pád. Mnoho lidí dokáže pracovat a mít společenský život navzdory často se opakujícím náhlým pádům.

 

A co řízení auta?

Ve Velké Británii nepřijaly dopravní úřady zvláštní ustanovení pro náhlé nebo idiopatické pády. Měl byste o diagnóze vyrozumět příslušný úřad. Normálně vyhodnocují každý konkrétní případ individuálně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

LETÁK KE STAŽENÍ

Funkcní abnormální pohyby

Funkční a disociativní neurologické symptomy: průvodce pro pacienty

Funkční náhlé pády

NS -Drop Attacks - small