Hemi

Funkční třes/ Křeče / Porucha chůze/
jiné funkční abnormální pohyby

Co jsou to funkční abnormální pohyby?

Funkční porucha hybnosti s abnormálními pohyby znamená, že dochází k nenormálnímu pohybu nebo poloze části těla následkem nesprávného fungování nervové soustavy (ale nikoliv v důsledku neurologického onemocnění).

Pacienti s funkční poruchou hybnosti s abnormálními pohyby můžou pociťovat celou řadu nepříjemných a omezujících příznaků.

Třes – Když se paže nebo noha neovladatelně třesou. Funkční třes bývá dost proměnlivý. Při odvedení pozornosti může i docela zmizet, jindy však představuje velké omezení.

Záškuby /Trhavé pohybyU některých lidí se objevují škubavé pohyby. Může to být reakce na silné zvuky, určité druhy záblesku nebo na náhlou bolest.

Křeč/ KontrakturaNěkteří lidé sledují, jak jejich ruce nebo chodidla zaujímají nenormální polohu, kterou jen těžko přemáhají. Může se jednat o přechodný problém (křeč) nebo může být chroničtější (pak je obvykle nazýván fixní/funkční dystonie či kontraktura). Pacienti s funkční dystonií často mají „sevřenou ruku“ nebo zkroucenou dolní část nohy (viz naproti).

Problémy s chůzí Součástí funkční choroby může být i konkrétní problém se způsobem chůze. Nejběžnější je „tahavá“ chůze u pacientů s funkční slabostí jedné nohy. Jiné typy zahrnují obecně nejistou chůzi, často spojenou s pády v minulosti a zvýšenou obavou z možného pádu.

Na rozdíl od jiných poruch hybnosti (např. Parkinsonovy nemoci), funkční porucha hybnosti s abnormálními pohyby není způsobena poškozením nebo nemocí nervové soustavy. Je však vyvolána vratným problémem ve fungování nervové soustavy.
Funkční porucha hybnosti se tedy může zlepšit a dokonce i úplně zmizet.

Jak se provádí diagnóza?

Diagnózu funkčních abnormálních pohybů/poruch hybnosti obvykle stanoví neurolog. Může jít o zvlášť obtížnou diagnózu, neboť vyžaduje odborné znalosti celé řady často neobvyklých a někdy dokonce podivných poruch hybnosti způsobených neurologickými chorobami.

Proto je těžké shrnout všechny klinické rysy funkčních poruch hybnosti. Často k nim dochází v souvislosti se zraněním a a mohou se dostavit zcela nečekaně. Uvedeme několik příkladů:

1. Třes (tremor)funkční třes se typicky vyznačuje:
a. Proměnlivým rozkmitem (velikostí pohybů)
b. Proměnlivou frekvencí (rychlostí třesu)
c. Časy, kdy je třes nepřítomen
d. Třes, který přechodně zmizí při úkolech vyžadujících výrazné myšlenkové úsilí (třeba složitější aritmetika)
e. Potíže při snaze o rytmické pohyby zdravou rukou (nebo nohou)
f. Třes, který se značně zhorší, když se někdo pokouší udržet vaši paži nebo nohu v klidu

2. Záškubynazývané myoklonus. Funkční myoklonus se vyznačuje:
a. Škubnutím při očekávání hlasitých zvuků či hluku nebo jako reakce na ně (ačkoliv jsou tu i jiné příčiny)
b. Přítomnost speciální mozkové vlny nazývané „Bereitschaftspotential“ (pohotovostní potenciál, připravenostní,,,), která se obvykle chybí u pacientů s myoklonem vyvolaným neurologickým onemocněním.

3. Benigní záškuby někdy nazývané „benigní fascikulace“. Většina lidí občas má drobná škubnutí, zvlášť kolem očí a v prstech. Jsou tak běžná, že jejich občasný výskyt se považuje za normální. Někteří lidé však konstatují, že takové záškuby svalů se u nich objevují stále častěji v různých částech těla až jsou přítomna po většinu doby. Může to vést k pochopitelné úzkosti ohledně těchto příznaků, což vzápětí ještě více zhoršuje pociťované škubání. O těchto generalizovaných benigních záškubech je známo, že se častěji vyskytují u mediků a lékařů, kteří si při rozvoji těchto potíží dělají starost, že možná trpí onemocněním motorických neuronů (tzv. amyotrofickou laterální sklerózou). Záškuby, které postihují veškeré svalstvo, jsou však něco jiného, než drobnější záškuby nazývané fascikulace, jaké pozorujeme u onemocnění motorických neuronů.. Stav je tedy do jisté míry chybně označován jako benigní fascikulace. Generalizované záškuby svalstva mají i jiné příčiny, ale benigní fascikulace jsou klinicky nejběžnější.

4. KřečeV rukou a zápěstí se často objevují funkční křeče. Ruka se může octnout ve stavu nazývaném „karpopedální křeč“ (viz obrázek). Stává se to ale i při jiných zdravotních stavech, jako je nízká hladina vápníku v krvi, na které by měl váš lékař pomyslet, dříve než rozhodne, že jde „funkční“ křeče. Pravděpodobnost karpopedální křeče se obzvlášť zvyšuje při hyperventilaci (klikněte zde pro další informace).

5. Fixovaná poloha (funkční dystonie). Označuje obvykle polohu ruky či nohy, která zůstává po většinu doby nebo trvale fixovaná/nehybná. Tyto fixované polohy se obvykle vyskytují spolu s nějakou funkční slabostí končetiny a běžně je provází bolest. Dochází tu k překrývání se stavem nazývaným komplexní regionální bolestivý syndrom typu 1. Nejběžnějšími typy fixní dystonie jsou:
a. na ruce (kde celkový vzhled se může projevit podobně jako karpopedální křeče nebo jako „sevřená“ ruka
b. na noze, s typickým natočením kotníku dovnitř.
6. Funkční poruchy chůze. Některé poruchy chůze nejsou způsobeny neurologickým onemocněním. Bylo popsáno několik druhů funkčních poruch chůze, mezi nimi:
a. Nápadná pomalost – Velmi pomalá chůze, kdy nohy, jako by se nechtěly odlepit od země.
b. Typ „chůze po ledu“ – opatrná chůze s dost strnulýma, široce roztaženýma nohama.
c. Přikrčená chůze, kdy chodec jako by se krčil. Často je spojená s obavou z pádu.
d. Náhlé podklesávání kolene. Bývá typicky spojováno s nálezem funkční slabosti nohou. V anglické literatuře je tento problém je nazýván „drop attack “ důležité je však vědět, že může mít i jinou příčinu, kupř. problémy s koleny.
e. Nejistota. Celkově nejistá chůze s náhlými úkroky.

Takže si to všecko vymýšlím?

Odpověď zní „ne“, ale pro další vysvětlení si klikněte na „Vymýšlím si to?“

Jak dochází k funkčním abnormálním pohybům?

U různých lidí dochází k funkčním abnormáním porhybům z různých důvodů. Některé ze zjevných urychlujících faktorů se podobají těm, které jsme podrobněji popsali u funkční slabosti:

Po zranění / s bolestmi - U značné části pacientů postižených funkční dystonií (a v menší míře třesem) se na počátku vyskytlo zranění nebo bolest končetiny. Dochází tu k překrývání se stavem nazývaným komplexní regionální bolestivý syndrom typu 1. Poruchy hybnosti zjištěné v tomto stavu (zvláště dystonie) nelze rozlišovat od těch, které bývají popisovány jako funkční abnormální pohyby. Funkční záškuby a třesy rovněž najdeme u pacientů s chronickými bolestivými syndromy, např. zad a šíje.

Foot bent - small

Patienti s fixní dystonií často mají ruku zaťatou v pěst (dole) nebo navnitř stočenou nohu (invertovaný kotník)

Klikněte zde a podívejte se na video

Clenched fist - smal
Carpopedal spasm - crop

Karpopedální křeče se mohou objevit během hyperventilace.